|
Nesnadná dostupnost a obtížná opracovatelnost horského křišťálu vedla ke snaze získat materiál s podobnými vlastnostmi jinou cestou než hledáním v horách a tuto cestu nabídla technologie výroby skla. Ve sklářství se pojem křišťál objevil v okamžiku, kdy se podařilo vyrobit skutečně bezbarvé sklo. Historická skla vždy obsahovala nemalé množství oxidů železa, pocházejících ze sklářských surovin, což ve spojení se způsobem výroby ve starých sklářských pecích vedlo k tomu, že starověká a středověká skla měla vždy poměrně intenzivní nazelenalý odstín. Významnými objevy v oblasti přípravy surovin a vlastního tavení se na přelomu středověku a novověku v Muranu, malém ostrově poblíž Benátek, podařilo dosáhnout produkce bezbarvého skla. To se vzápětí začalo používat pro výrobu luxusních předmětů, svým vzhledem podobných předmětům, které byly do té doby zhotovovány z horského křišťálu. Muranští si svého objevu velmi cenili a chránili ho všemi možnými způsoby. Tehdejší sklář riskoval i svoji smrt v případě, že by se pokusil tajemství muranského skla z ostrova vynést. Jak to však bývá, ani tak drastická opatření nepomohla. Tajemství výroby čistého skla opustilo Murano a jeho další rozvoj se stal výzvou pro skláře prakticky po celé Evropě. Další informace o českém křišťálu Zajímají vás další informace o českém křišťálu, jeho historii a technologii výroby? Zde jsou:
|
